Ženy v Čchen tchaj-ťi čchüan
K dyž jsme v roce 1997 poprvé přijeli do školy tchaj-ťi čchüan (taijiquan) v Čchen-ťia-kou (Chenjiagou), viděli jsme mnoho úžasných ukázek z řad studentů a instruktorů. Jednu z nejúchvatnějších předvedla instruktorka Čchen Sia (Chen Xia), která zacvičila bezchybnou sestavu lao-ťia ji-lu (laojia yilu). Většina mužských instruktorů, kteří zde cvičili, si otevřela úspěšné školy po celé Číně. Čchen Sia (Chen Xia) také učí, přesto si (aby vyšla s penězi) musela najít práci v továrně. Dozvěděli jsme se, že vést vlastní školu bojových umění je pro ženu velmi obtížné. A Čchen Sia (Chen Xia) není zdaleka sama.
Na jednom z prvních videí z vesnice Čchen můžete vidět ukázky cvičení vesničanů, kteří jsou dnes slavnými velmistry, např. Čchen Siao-wang (Chen Xiaowang), Čchen Siao-sing (Chen Xiaoxing), Wang Sien (Wang Xian), Ču Tchien-cchaj (Zhu Tiancai) a další.
Co do výbušnosti stejně provedené ukázky dvou žen Čchen Šu-jin (Chen Shuyin) a Čchen Čchu-naj (Chen Chunai) jim však v následujících let podobnou prestiž nepřinesly. Jak je to možné?
Významné ženy rodiny Čchen
Z historických záznamů vyplývá, že v minulosti se ženy z rodiny Čchen (Chen) proslavily v mnoha soubojích. Když Čchen Sün-žu (Chen Xunru) se svým bratrem – dvojčetem Čchen Šen-žuem (Chen Shenruem) z 11. generace rodiny Čchen (Chen) zachránili vesničany sousedního Pej-pchin-kao (Beipingao), jejich sestra bojovala proti banditům s odvahou a zkušeně.
Jejich otec Čchen Sou-le (Chen Soule) měl sestru jménem Čchen Sou-jü (Chen Souyu), která oplývala velkými dovednostmi v bojovém umění. A když se jednou její bratr ocitl v boji s nepřítelem ve smrtelném nebezpečí, zachránila mu život.
Proč se rodinné umění přestalo předávat ženám v rodině Čchen?
Následující příběh, který pochází z knihy „Chen style taijiquan: The source of taiji boxing“, vypráví o tom, proč Čchen Sün-žu (Chen Xunru) rozhodl, že by se rodinné umění mělo předávat pouze mužským potomkům a ne ženám:
„Když bylo Čchen Šen-žuovi (Chen Shenruovi) a Čchen Sün-žuovi (Chen Xunruovi) osmnáct let, našli jim ženy z dobrých rodin. Za čas se Čchen Šen-žuovi (Chen Shenruovi) narodila dcera a Čchen Sün-žuovi (Chen Xunruovi) dva synové. Když byl Čchen Šen-žuově (Chen Shenruově) dceři jménem Čchen C‘-ao-niou (Chen Ziaoniu) pouhý jeden rok, její otec jednoho dne po tréninku onemocněl a o šest měsíců později zemřel. Čchen Sün-žu (Chen Xunru) dceru svého bratra – dvojčete adoptoval a učil ji spolu se svými syny. C‘-ao-niou (Ziaoniu) v rodinném bojovém umění excelovala a svými dovednostmi překonala mladé muže své rodiny.
Čas plynul a Čchen C‘-ao-niou (Chen Ziaoniu) vyrostla do věku na vdávání, Tehdy se stalo něco, co mělo ovlivnit ženy v Čchen-ťia-kou (Chenjiagou) na dlouhou dobu. Rodina Čchen (Chen) odmítla nabídku k sňatku jednoho mladého muže, a tím neúmyslně urazila bohatou rodinu a dala do pohybu tragický sled událostí.
Urážka z odmítnutí mladého muže se ještě znásobila, když byl pro C‘-ao-niou (Ziaoniu) vybrán čestný mladý muž jménem Čao (Zhao). Čang Waj (Zhang Wai), jak se odmítnutý mladík z bohaté rodiny jmenoval, měl určité bojové dovednosti, a začal Čaově (Zhaově) rodině vyhrožovat a obtěžovat ji, ničil její majetek a úrodu a napadal členy rodiny.
C‘-ao-niou (Ziaoniu) snášela toto zacházení několik měsíců. Když byl napaden starý Čao (Zhao), její tchán, trpělivost ji nakonec došla a nedbajíc na slib, který dala Čchen Sün-žuovi (Chen Xunruovi), že nové rodině neodhalí své bojové dovednosti, snadno se s tyranem a jeho strážci vypořádala.
Manžel C‘-ao-niou (Ziaoniu) byl sice čestný, avšak bojácný a zbabělý člověk. Místo toho, aby byl své ženě vděčný, obvinil ji, že je zdrojem potíží rodiny. A když starý Čao (Zhao) později na následky způsobených zranění zemřel, pokusil se jeho syn v nejvyšším aktu zbabělosti urovnat celou záležitost se Čang Wajem (Zhang Waiem) tak, že odsoudil svou ženu a poslal ji zpět ke své původní rodině.
„Vrácení“ původní rodině bylo pro ženu v minulosti nejhorší formou zneuctění, které se jí mohlo dostat.
V té době to bylo považováno za největší pohanu a zneuctění, které se ženě mohlo dostat. C‘-ao-niou (Ziaoniu) v zoufalství zlomila meč, který dostala od své rodiny, a zapřísahala se, že již nikdy nebude bojové umění používat. Nakonec se z žalu oběsila a byla pohřebena spolu se svým zlomeným mečem. Čchen Sün-žu (Chen Xunru) zapřísahal, že od tohoto dne nesmí ženy v Čchen-ťia-kou (Chenjiagou) studovat tchaj-ťi čchüan (taijiquan).“
Časy se mění a je dobře, že Čchen Sia (Chen Xia) byla pozvána zpět do vesnice, aby byla porotkyní na zmiňované soutěži. Mistr Čchen C‘-čchiang (Chen Ziqiang) se snaží, aby jeho žákyně, kterým říká „liou ling (liu ling)“ neboli devět duchů, získaly uznání. Všechny jsou zkušené studentky tchaj-ťi, které trénovaly od dětství spolu s bojovníky, jeho mužskými studenty, tzv. devíti tygry, a kteří dnes vedou školy po Číně.
Zdroj: David Gaffney, Talking Chen Taijiquan, newsletter č. 3/2017
Překlad: Alena Koutecká
